Rubrika: Blog
-
Od podnikového zdravotnictví ČKD až po finanční úřad: Budova vedle Českomoravské
Historie polyfunkční budovy na adrese Drahobejlova 945/48 v pražské Libni je pevně spjata s průmyslovým rozvojem Vysočan a s výstavbou pražského metra. Celá tato lokalita byla po desetiletí doménou strojírenského gigantu ČKD, což se výrazně propsalo i do podoby tehdy budované stanice metra linky B, dnešní Českomoravské. S výstavbou úseku II.B (uvedeného do provozu v…
-
Zlín a budova č. 34: Příběh centrálního skladu obuvi
Rozvoj Zlína je neoddělitelně spojen se jmény Tomáše a Antonína Bati. Z malé moravské obce vybudovali během několika desetiletí moderní průmyslové město, které se stalo symbolem funkční architektury, promyšleného urbanismu i inovativního přístupu k organizaci práce. Pravidelná síť továrních budov, typické baťovské domky i důraz na efektivitu dodnes řadí Zlín mezi nejvýznamnější architektonická a průmyslová…
-
Mizející industriální Vysočany: Výstava fotografií v Senátu
Pražské Vysočany patřily po celá desetiletí k nejdůležitějším tepnám českého průmyslu. Čtvrti dominovaly tovární haly, komíny, hluk strojů a každodenní shon tisíců dělníků. Symbolem této éry se stala legendární „Kolbenka“ – areál ČKD, který formoval dějiny našeho strojírenství. Dnes se však tvář Vysočan dramaticky mění. Staré továrny ustoupily moderní rezidenční výstavbě a industriální paměť místa…
-
Kolbenka před kamerou: Od ranních směn padesátých let po oscarového Kolju
Když se řekne Kolbenka, většina lidí si vybaví nekonečné tovární haly, těžkou dřinu a ranní střídání směn. Oblast Vysočan a Libně však také posloužila i jako vyhledávaná filmová kulisa. Specifická estetika cihelných zdí, vysokých komínů a oprýskaných fasád vytvořila nezaměnitelnou atmosféru mnoha snímků. Víte, v jakých slavných filmech nebo hudebních klipech si tyto industriální giganty…
-
Rustonka – dnes jen název, ale dříve místo, kde vznikala moderní Praha
Rustonovy strojírny, lidově zvané Rustonka, patřily k nejvýznamnějším průmyslovým podnikům Prahy 19. století. Jejich kořeny sahají do roku 1832, kdy bratři Thomasové vybudovali na Švábkách v Libni továrnu na parní stroje v budově bývalé přádelny. Zásadní zlom přišel v roce 1850, kdy podnik převzal britský podnikatel a konstruktér Joseph John Ruston. Pod jeho vedením se…
-
Architekt Lidic a jeho vysočanská stopa
Vysočany byly tepajícím srdcem pražského průmyslu, “městem továren”, kde se životní rytmus řídil houkáním sirén oznamující konec směny. Právě do tohoto prostředí, plného kouře a těžké práce, vstoupila na počátku 50. let stavba, která měla za úkol dělníky a obyvatele čtvrti léčit – a to nejen medicínou, ale i svou kultivovanou architekturou. Poliklinika ve Vysočanech…
-
Pražírny a Balírny obchodu Vysočany: příběh průmyslu nad tratí, kde se staví nová čtvrť
Areál v pražské ulici K Žižkovu 7, pro který se vžil lidový název „pražírny Vysočany“, představoval jednu z významných industriálních památek této části města. Původně sloužil jako ústřední skladiště spotřebního družstva Včela, po znárodnění pak jako sklady a výrobní závod Velkonákupní společnosti družstev (VDP) – obří družstevní organizace zásobující spotřební družstva po celém tehdejším Československu.…
-
PF 2026 – vše dobré do nového roku!
Vážení přátelé industriální historie, děkujeme Vám za přízeň, kterou jste nám věnovali v uplynulém roce. Společně jsme prozkoumali místa, kde se potkává historie s technickým umem našich předků. Do roku 2026 Vám přejeme pevné zdraví, neutuchající zvídavost a mnoho inspirativních setkání na našich trasách!
-
Proč v socialistickém Československu existovaly reklamy výrobních závodů i v jiných jazycích?
Možná jste se setkali s dobovými reklamními materiály podniků jako ČKD Dukla, MEZ Vsetín, Totex Chrastava a dalších, které nebyly pouze v češtině či slovenštině. Nabízí se otázka: znamenalo to, že národní podniky byly orientovány i na západní trhy? Odpověď zní: ano i ne. Je obecně známo, že většina produkce československých továren směřovala na Východ,…
-
Do Kolbenky tramvají: jak se jezdilo do továrny?
Vysočany byly průmyslovou čtvrtí a tím pádem také obrovským cílem městské dopravy. ČKD zaměstnávalo tisíce lidí, kteří se museli každý den dostat na směnu – a právě proto se jízdní řády tramvají v 70. a 80. letech přizpůsobovaly rytmu továrny. Do Vysočan přijížděly celé posilové spoje na šestou ranní, v poledne a večer se opakovalo…