Rustonovy strojírny, lidově zvané Rustonka, patřily k nejvýznamnějším průmyslovým podnikům Prahy 19. století. Jejich kořeny sahají do roku 1832, kdy bratři Thomasové vybudovali na Švábkách v Libni továrnu na parní stroje v budově bývalé přádelny. Zásadní zlom přišel v roce 1850, kdy podnik převzal britský podnikatel a konstruktér Joseph John Ruston. Pod jeho vedením se Rustonka rychle zařadila mezi klíčové dodavatele parních strojů, kotlů a zařízení pro cukrovary, pivovary i další továrny v českých zemích a zároveň se stala důležitým centrem strojírenské výroby v prostoru na pomezí Karlína a Libně.
Vrchol rozmachu přišel ve druhé polovině 19. století, kdy se výrobní program dále rozšířil o stavbu parníků, parních bagrů a později také nýtovaných ocelových konstrukcí. Z Rustonky pocházely nejen říční lodě pro Vltavu a Labe (Ruston postavil první „český“ parník Bohemia, spuštěný na Vltavu roku 1841), ale i mostní a střešní konstrukce, které se uplatnily v celé monarchii – včetně staveb, jež dnes považujeme za symboly pražské architektury.
Areál továrny se postupně rozrůstal o nové haly, strojovny a mostárny a byl napojen jak na železniční vlečku, tak na blízkou říční dopravu. Rustonka se tak stala typickým příkladem průmyslového komplexu, který formoval podobu rychle se proměňující Prahy.
Od továrny k dílnám městské dopravy
Zlom v historii podniku nastal v roce 1912, kdy Rustonku převzaly Elektrické podniky hlavního města Prahy a areál byl přeměněn na ústřední dílny městské dopravy. V meziválečném období a zejména po roce 1945 se areál stal hlavním zázemím pro opravy a údržbu vozidel městské hromadné dopravy – tramvají, později i autobusů a trolejbusů. Fungovaly zde rozsáhlé dílny, kovárny, montovny i specializované provozy na výrobu kolejových konstrukcí, výhybek a křížení. Rustonka tak přestala být „klasickou“ továrnou vyrábějící stroje pro trh, ale stala se technickým srdcem pražské dopravy, bez něhož by každodenní provoz města nebyl možný.
Od 60. let 20. století se však výroba a opravy postupně přesouvaly do nových areálů, především do Hostivaře a později do Vinoře, zatímco původní továrna v Karlíně a Libni ztrácela své opodstatnění.
Definitivní konec areálu přišel po roce 2000, kdy se město i investoři rozhodli dát přednost nové dopravní infrastruktuře a komerční zástavbě. V letech 2006–2007 byl areál téměř celý zdemolován a poslední výrazný pozůstatek – historická kotelna s cihlovým komínem – zmizel nečekaně v roce 2014. Dnes na místě někdejší továrny stojí administrativní komplex, který si zachoval už jen název Rustonka.
Zdroje:
https://web3.mlp.cz/mapa1938/list_31
www.prazsketramvaje.cz
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/bohemia-stala-na-pocatku-ceske-paroplavby-229987
Kniha o Praze 8, str. 26. ISBN 80-901749-8-1