Průmysl na hraně Libně
Doba trvání: 1 hodina
Počet zastávek trasy bez průvodce: 5
Délka trasy: 1, 1 km
Lokalita na pomezí Libně a Vysočan představovala v éře industrializace jedno z nejdůležitějších hospodářských center tehdejšího Rakouska-Uherska a později Československa. Tato oblast se stala domovem pro giganty těžkého strojírenství, zejména pro První českomoravskou továrnu na stroje, která tvořila klíčový pilíř budoucího koncernu ČKD. Kromě těžké výroby a lokomotiv se zde však organicky rozvíjel i lehký průmysl a specializované provozy, jako byla výroba prádla Triola, automobilka Praga nebo chemické závody na dehtové produkty. Industriální charakter této čtvrti s typickou cihelnou architekturou a železobetonovými konstrukcemi definoval tvář Prahy po více než století, než byla většina areálů v rámci postindustriální transformace nahrazena moderními dominantami, jako je O2 arena nebo administrativní sídla.
Na komentovaných vycházkách se kromě výčtu budov níže zaměřujeme ještě na sídliště Balabenka a architekturu podél Sokolovské ulice, která prošla ve druhé polovině minulého století značnou přeměnou.
„Musíme znát funkce našich budov stejně dobře jako naše materiály. Musíme se naučit, čím budova může být, čím by měla být a také čím být nesmí.“
— Ludwig Mies van der Rohe
1. Továrna na prádlo Triola
Společnost založená roku 1919 Josefem Džbánkem, Antonínem Paříkem a Jaroslavem Sobolem se specializovala na výrobu prádla a pánských košil v moderní železobetonové továrně od architekta Richarda Goldreicha. Postavena firmou Dr. Karel Skorkovský. Znárodněný podnik pokračoval v produkci pod původní značkou až do poloviny 90. let 20. století. V roce 2017 budovu získala Česká lékařská komora, která ji následně nechala zrekonstruovat na nynější Dům lékařů.
2. První českomoravská továrna na stroje
První českomoravská továrna na stroje vznikla v roce 1871 v Libni, kde se díky rozmachu cukrovarnictví postupně vyvinula v přední strojírenský areál s vlastní elektrárnou. Podnik se proslavil výrobou mostů, parních strojů i prvními domácími lokomotivami. V roce 1916 postavil na okraji areáku automobilku Praga. Po sérii fúzí v 20. letech 20. století se továrna stala součástí strojírenského gigantu Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD). Přestože byl libeňský závod koncem druhé světové války těžce poškozen nálety, po znárodnění úspěšně navázal na svou předválečnou výrobní tradici. V závěru 20. století byla většina historických objektů zdemolována a na jejich místě vyrostla současná hala – O2 Arena.
Automobilka Praga byla založena v roce 1907 jako společný projekt První českomoravské továrny na stroje a firmy Ringhoffer, přičemž se brzy vypracovala na nejvýznamnějšího výrobce motorových vozidel v předválečném Československu. Její produkce zahrnovala širokou škálu modelů od luxusních osobních vozů typu Alfa či Piccolo až po legendární nákladní automobily, jako byla nezničitelná Praga V3S vyráběná v poválečném období. Po útlumu výroby aut v dobách socialismu a orientaci na převodovky se značka v současnosti úspěšně vrátila na světový trh s limitovanými edicemi hypersportovních vozů a závodních speciálů.
4. ČKD Kompresory
ČKD Kompresory byla jednou z divizí strojírenského koncernu. Podnik se podílel na kosmickém výzkumu a stavbě ropovodu Družba. Po transformaci v 90. letech se tato část podniku stala samostatnou akciovou společností, která pokračovala v dodávkách technologických celků pro plynárenství, chemii a energetiku do celého světa. V roce 2013 se společnost stala součástí nadnárodní skupiny Howden. Na okraji areálu u hlavní ulice byly kanceláře Pragoinvestu.
5. Továrna na dehtové výrobky J. Fillén
Městský stavitel Josef Blecha starší navrhl a v roce 1888 zrealizoval karlínskou továrnu na dehtové výrobky a lepenku, kterou později rozšiřoval jeho bratr Matěj. Ve 30. letech areál využívala drátovna Šimona Semlera a následně koncern ČKD, přičemž vnější podoba budov zůstala víceméně zachována. Po rekonstrukci v roce 1995 slouží tento historický průmyslový objekt i nadále podnikatelským účelům.