Slovníček architektonických pojmů

Rakousko-Uhersko a Českoloslovensko prošlo několika architektonickými etapami. Spousta významných architektů té doby nestavěla jen civilní budovy, ale zabývala se i industriální architekturou a proto je dobré si některé tyto směry připomenout.

Secese

​Secesní architektura, vzniklá v 80. letech 19. století v Anglii, se vyznačovala snahou o vytvoření nového stylu oproštěného od historismu, s důrazem na organické formy, křivky a rostlinné ornamenty. Tento směr ovlivnil ranou modernu a připravil půdu pro funkcionalismus. Secese se projevila v mnoha evropských městech, včetně Prahy, kde vznikly významné stavby jako Obecní dům a Fantova budova Hlavního nádraží. Mezi hlavní představitele tohoto stylu patří architekti jako Victor Horta, Antoni Gaudí a v českých zemích Josef Fanta či Jan Kotěra.

Kubismus

​Kubismus, avantgardní umělecký směr přelomu 19. a 20. století, se vyznačoval revolučním přístupem k zobrazování reality prostřednictvím rozkladu objektů na základní geometrické tvary a jejich současným zobrazováním z více úhlů. Tento přístup měl za cíl zachytit předmět z různých perspektiv najednou, čímž vznikaly obrazy působící dojmem deformace a simultánního pohledu. Kubismus ovlivnil nejen malířství, ale i sochařství, literaturu a architekturu. V architektuře se kubistické prvky projevily zejména v Československu, kde architekti jako Josef Gočár, Josef Chochol a Pavel Janák vytvořili unikátní stavby, například Dům U Černé Matky Boží v Praze. Tento styl byl světově jedinečný a nikde jinde nedosáhl takového rozmachu jako v Česku. Kubismus ovlivnil i další umělecké směry, jako jsou futurismus, konstruktivismus a expresionismus.

Rondokubismus

​Rondokubismus, známý také jako obloučkový kubismus či české art deco, byl architektonický a umělecký styl rozvíjející se v Československu během první republiky. Tento styl navazoval na kubismus a vyznačoval se začleněním oblých tvarů, jako jsou oblouky, kruhy a ovály, do architektonických prvků, což mělo evokovat národní tradice. Mezi významné rondokubistické stavby patří budova Legiobanky v Praze od Josefa Gočára, Palác Adria od Pavla Janáka a Radiopalác od Aloise Dryáka. 

Styl byl preferován zejména v Praze, ale rozšířil se i do dalších měst, jako jsou Pardubice, Hradec Králové či Bratislava. Rondokubismus ovlivnil také užité umění a design, přičemž jeho charakteristické prvky jsou patrné v dílech umělců jako Josef Čapek. Ačkoli byl tento styl ve své době některými funkcionalistickými historiky umění přehlížen, dnes je považován za jedinečný příspěvek československé architektury a designu.

Moderna

​Architektonická moderna, formovaná na počátku 20. století, kladla důraz na účelnost, konstrukci a materiál, přičemž odmítala nadbytečnou dekoraci. Tento směr ovlivnili architekti jako Otto Wagner, který prosazoval, že moderní stavitelství by mělo vycházet z účelu a konstrukce. Významným mezníkem bylo založení Bauhausu Walterem Gropiusem v roce 1919, který spojil umění s řemeslem a ovlivnil moderní architekturu a design. V USA pak výstava „Modern Architecture: International Exhibition“ v roce 1932, organizovaná Philipem Johnsonem a Henrym-Russellem Hitchcockem, představila mezinárodní styl, charakterizovaný pravoúhlými formami, hladkými plochami bez dekorací a využitím materiálů jako sklo a ocel. Zatímco evropská moderna se zaměřovala na společensko-kulturní aspekty architektury, americký přístup kladl důraz na estetiku a formální vyjádření. 

V Československu sehrál klíčovou roli Jan Kotěra, považovaný za zakladatele moderní české architektury, který ve svých návrzích kombinoval prvky tradiční architektury s moderními prvky. Hned na první hodině Kotěrových studií ve Vídni vyhlásil Otto Wagner boj klasicismu, ale přesto svým studentům povoloval novým způsobem využít staré ozdobné formy. Profesorova přednáška Kotěrovi otevřela neznámou stránku architektury. Hlavní Wagnerův přínos pro rozvoj architektury nespočíval v zásadních změnách, ale v modernizaci starého. Jeho ozdobné formy přiznávají konstrukci, zdůrazňují její technologické zvláštnosti a jsou zároveň symbolem moderní techniky. Z fasády nechal postupně vymizet historické elementy jako atiky, římsy, rizality a fasádní povrch komponoval podle nových zásad. Wagner si často pomáhal dvěma postranními pylony, mezi které nahoru vsunul silně vystupující část. Takovým „rámcem“ určil poměr fasádní plochy, kterou potom jednoduše, skoro graficky rozčlenil. 

Moderní architektura je obvykle charakterizována přijetím principu, že materiály a funkční požadavky ovlivňují výsledek, přijetím strojní estetiky, odmítnutím ornamentů, jednoduchostí forem a eliminací „nedůležitých detailů“, přijetím vyjádřené struktury a zásadou, že forma následuje funkci. V Československu se moderna stala nejen architektonickým stylem, ale i součástí kulturní identity, přičemž stavby jako Müllerova vila nebo vila Tugendhat ilustrují její význam i přetrvávající estetický vliv. Evropští architekti často zdůrazňovali sociální dimenzi moderny, zatímco americký přístup, kodifikovaný např. výstavou „Modern Architecture: International Exhibition“ (1932), akcentoval formální a vizuální stránku stylu.

V duchu architektonické moderny byly postaveny například pekárny Odkolek.

Funkcionalismus

​Funkcionalismus je architektonický směr, který klade důraz na to, aby forma budovy vycházela z její funkce a účelu, přičemž minimalizuje dekorativní prvky. Tento přístup se rozvinul ve 20. a 30. letech 20. století, kdy se stal dominantním stylem i v Československu, kde svými realizacemi přivedl československou architekturu na evropskou špičku. Mezi významné funkcionalistické stavby patří například vila Tugendhat v Brně, navržená Ludwigem Miesem van der Rohem, a Veletržní palác v Praze od Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla. Funkcionalismus ovlivnil nejen architekturu, ale i design a urbanismus, a jeho principy jsou patrné v mnoha stavbách dodnes.

Funkcionalistické zastoupení je patrné například v administrativní budově továrny AGA nebo nedalekém objektu bývalé továrny Aero.