Váš košík je aktuálně prázdný!
Vysočany byly průmyslovou čtvrtí a tím pádem také obrovským cílem městské dopravy. ČKD zaměstnávalo tisíce lidí, kteří se museli každý den dostat na směnu – a právě proto se jízdní řády tramvají v 70. a 80. letech přizpůsobovaly rytmu továrny. Do Vysočan přijížděly celé posilové spoje na šestou ranní, v poledne a večer se opakovalo totéž, aby se po tehdejší Fučíkově ulici valily davy lidí v montérkách. Dochované směnové jízdní řády z konce 80. let to ukazují jasně: doprava se řídila výrobním cyklem, ne naopak.
Tramvaje tehdy představovaly hlavní tepnu. V době střídání směn bylo na kolejích těsno. Vysočany se tak stávaly jedním z nejvytíženějších uzlů pražské MHD – nikoli kvůli nákupním centrům nebo kancelářím, ale kvůli tovární siréně.
Už v době socialismu se přitom počítalo s metrem. Trasa B, otevřená v roce 1990, byla projektována s ohledem na vysočanský průmysl. Stanice Kolbenova měla původně nést jméno ČKD – byla to logická volba, protože přímo obsluhovala hlavní závod. Až později, po pádu podniku, dostala neutrálnější název podle ulice. Metro tak symbolicky stihlo továrnu už jen na konci její éry – nyní se stává páteří nové rezidenční čtvrti, která v okolí vyrůstá.
Zdroj: Informace o pražské dopravě. Nakladatelství Nadas, 1986