Historie podniku ČKD Dukla představuje cestu od počátků průmyslové revoluce v Čechách až po zánik v éře divoké privatizace. Tato strojírenská firma, která po desetiletí utvářela Karlín, se stala symbolem českého inženýrství, ale i jeho bolestné transformace
Kořeny v Karlíně: Éra Čeňka Daňka
Základy podniku sahají až do roku 1832 k firmě Evans & Lee. Rozhodujícím momentem byl však rozvoj aktivit inženýra Čeňka Daňka, který v Karlíně vybudoval moderní závod orientovaný na tehdy nejvíce prosperující obor – výrobu zařízení pro cukrovary. Karlín byl pro tento účel ideální díky svému urbanistickému rozvržení a napojení na železniční síť pomocí vlečky, která umožňovala expedici nadrozměrných kotlů přímo z továrních hal. Postupným slučováním vznikla v roce 1872 Akciová společnost strojírny, dříve Breitfeld, Daněk a spol., která se v roce 1927 stala součástí nově vytvořeného holdingu Českomoravská–Kolben–Daněk (ČKD) (směnným kurzem akcie Daňkovy vs Českomoravská-Kolben 11,5:1).
Zrod Dukly
Po druhé světové válce a následném znárodnění byl koncern rozčleněn a v roce 1950 vznikl samostatný národní podnik ČKD Dukla. Název nebyl náhodný – odkazoval na karpatsko-dukelskou operaci a měl demonstrovat ideologické spojenectví se Sovětským svazem. Podnik se specializoval na energetické strojírenství, především na:
- výrobu parních a horkovodních kotlů,
- úpravny vod a teplárenské technologie,
- zařízení pro spalování odpadu (licence zakoupena v roce 1966 od firem VKW Düsseldorf a Babcock).
Zajímavým historickým detailem je, že kvůli své orientaci na energetiku byla Dukla v rámci socialistického plánování začleněna do VHJ Škoda, a nikoliv pod ČKD PRAHA, aby doplňovala výrobní program plzeňské Škodovky zaměřený na turbíny a jaderný program. V roce 1989 podnik v Praze zaměstnával 3 055 lidí.
Agonie a konec v 90. letech
Pád začal s polistopadovou transformací. Přestože v roce 1995 firma vykazovala čistý zisk přes 14 milionů korun a zaměstnávala přes 1 500 pracovníků, celý holding ČKD se potýkal s hlubokou vnitřní krizí. V privatizaci ovládla Duklu společnost Inpro Praha.
Konec přišel v roce 1999, kdy předseda odborů Josef Plesnivý podal trestní oznámení na management holdingu a firmu Inpro kvůli podezření z vytunelování společnosti. O dva roky později na konci listopadu 2001 byl prohlášen konkurs na majetek firmy. Milionové dluhy vůči subdodavatelům pracujícím na technologii Malešické spalovny v roce 2001 zpečetilo osud tradiční výroby a vedlo k následnému zániku historického areálu v srdci Karlína.
Velká část továrních budov ale v Karlíně zůstala a podařilo se je přeměnit na jinou funkci, nejčastěji kancelářské využití. Postupně je přidáváme do naší mapy nebo aplikace.
Zdroje:
Hospodářské právo. ISSN 0322-8312. Rok vydání 1981, ročník 15, číslo 9. Str. 643
Večerník – Praha. Datum vydání 26.05.1999, číslo 104, str. 1. ISSN 1210-1117
Středočeský sborník historický. Datum vydání 1973, číslo 8/2. Praha: Státní oblastní archiv, 1957
Hospodářské noviny. Datum vydání 28. 11. 2000