Administrativní budova AGA (Aktiebolaget Gasaccumulator) v pražských Vysočanech je významnou ukázkou moderní průmyslové architektury od architekta Františka Alberta Libry. Areál továrny, která vyráběla kyslík a svářecí plyn, byl přestavěn v letech 1936–1938 (uvádí se i 1936–1939) Librou a stavební firmou Františka Smlsala. Jako jediná z celého komplexu zůstala až do dnešních dnů.
Administrativní budova sloužila jako vstup do celého továrního komplexu a byla navržena jako vysoce reprezentativní funkcionalistická architektura. Charakteristické jsou pro ni fasády členěné pásovými okny (strip windows) a kubický rizalit u vstupu, který je nesený dvěma sloupy.
Interiér se vyznačuje kamennými obklady, dochovaným dřevěným zábradlím hlavního schodiště a vestavěnými lavicemi v patře. Původně se v přízemí nacházely místnosti pro styk se zákazníky a výstavní síň, v prvním patře kanceláře a ve druhém patře byl umístěn byt ředitele.
Po znárodnění
Osud továrny se zásadně změnil po druhé světové válce, kdy byla výroba dissous plynu postupně ukončena. Areál AGA byl na přelomu šedesátých let zařazen do národního podniku ČKD, přičemž došlo k několika změnám názvů a vlastnictví: Aga byla po znárodnění Technoplyn a Stalinovy závody a teprve poté ji získala ČKD Trakce. I když byl areál od 70. let 20. století z valné části přestavěn a většina původních továrních budov AGA, jako byla plynárna, kyslíkárna a sklady musela ustoupit novým výrobním objektům, je administrativní budova jedinou částí původního komplexu, která se dochovala dodnes.
Mezi další realizace architekta F. Libry patří například obytné domy, známé jako Kolonie Svobody v Praze 10, jejichž starší část nese prvky rondokubismu a vznikala v letech 1921–1924. V oblasti průmyslové výstavby navrhl také Továrnu na výrobu svářecího plynu firmy Hydroxygen v Hlubočepích (1939), která je srovnatelná s továrnou AGA.
Administrativní budova AGA je dnes pod památkovou ochranou a představuje hodnotnou ukázku funkcionalistické architektury. V současné době je v nabídce realitní kanceláře.
