Kniha „Do Kolbenky – architektura, co dala život umění“

890 

Průvodce mizejícím industriálem, kde se psala historie největšího strojírenského podniku Československa. Architektonická procházka po částech Vysočan, která inspirovala fotografa Stanislava Jonáka k vytvoření uměleckých fotografií.

27 skladem

Popis

Průvodce mizejícím industriálem, kde se psala historie největšího strojírenského podniku Československa. Architektonická procházka po částech Vysočan, která inspirovala fotografa Stanislava Jonáka k vytvoření uměleckých fotografií. Některá místa již neexistují a jiná se mění tak rychle, že bez této knihy bychom zapomněli, jak vypadala část Prahy téměř sto let po vybudování prvních továren.

Tato publikace není jen svědectvím o průmyslové minulosti Vysočan na sklonku její existence, ale i připomínkou nevyužitého potenciálu Prahy. Představuje výzvu k uchování vzpomínek na naši industriální historii a inspiraci pro budoucí generace, aby si vážili a chránili bohatství našeho kulturního dědictví.

Kniha obsahuje autobiografické pasáže a v poslední kapitole jsou pak akty a další umělecké fotografie vzniklé v prostředí továrny malých strojů v letech 2019-2021.

 

Obsah:

  • Největší strojírny Československa (stručná historie ČKD)
  • Kolbenovou ulicí z Hloubětína do Vysočan
  • Továrna malých strojů napříč všemi patry (2019-2021)
  • Demolice
  • Světlo a stíny se spojily a daly život umění (umělecké fotografie, které vznikly v továrně malých strojů)
  • Několik slov závěrem

 

Za účelem vytvoření této knihy nebyly využity žádné veřejné finance jako fondy ani granty.

Další informace

Hmotnost 2 kg
Počet stran

128

Jazyk

čeština

Nakladatel

Praha : Jonák Stanislav – 8A Publishing, 2024

ISBN

978-80-909171-0-1

Oprava textu

– V knize je nepřesně uvedeno datum sloučení továrny Aero a Trakce v roce 1954. Ve skutečnosti ČKD Trakce vznikla až o několik let později.
– hala 18 i 19 vznikly až po druhé světové válce, pravděpodobně v letech 1947-1948 a byly postaveny firmou Karel Skorkovský (původní údaj byl v době psaní knihy převzat z památkového katalogu, který byl nedávno aktualizován)
– strana 20 – nebyly to jen pomocné dílny, ale cívkárna a navijárna v době sloučení s ČKD Trakce
– strana 29 – kromě vrátnice zde byla i administrativa Pragovky a personální oddělení
– strana 43 – ČKD Mechanika nebyl samostatný provoz. Jednalo se o budovu Mechaniky (mechanické dílny) v rámci provozu ČKD Elektrotechnika.
– strana 48 – budova kovárny. Chladící věž v areálu ČKD není ta původní z 20. let, ale modernější verze z padesátých let. Půdorys i tvar by měl být ale víceméně podobný.