Vysočany a Hloubětín mohly dnes vypadat úplně jinak. V druhé polovině 80. let vznikla rozsáhlá Urbanistická studie zóny Vysočany–Hloubětín, která navrhovala zásadní proměnu území mezi Harfou, Vysočany a Hloubětínem. Nešlo přitom jen o několik nových domů nebo modernizaci továren. Doboví urbanisté navrhovali proměnit fungování celé této části Prahy – její dopravu, průmysl, bydlení, občanskou vybavenost i veřejná prostranství.
Právě této studii je věnována výstava „Praha 9, která mohla vzniknout“, která ukazuje nejen dochované dobové plány, ale především jejich možnou dnešní podobu. Prostřednictvím vizualizací představuje alternativní Vysočany – území, která by se změnlo, pokud by se původní plán z poloviny 80. let uskutečnil v celém rozsahu.
Od průmyslového předměstí k novému městskému centru
Vysočany se během 19. a 20. století proměnily z původně zemědělské obce v jedno z nejvýznamnějších průmyslových území Prahy. Rozsáhlé tovární areály ČKD, železnice, dělnické kolonie i obytná zástavba zde vytvořily specifickou městskou krajinu. Průmysl byl zároveň zdrojem pracovních míst, ale přinášel také značnou dopravní zátěž, hluk, znečištění a prostorové oddělení jednotlivých částí města.
Urbanistická studie zóny Vysočany–Hloubětín se pokusila tuto situaci řešit komplexně. Zpracoval ji Kovoprojekt Praha na objednávku Útvaru hlavního architekta hlavního města Prahy. Řešené území mělo přibližně 571 hektarů a návrh počítal s jeho postupnou přestavbou v několika etapách – do roku 1995, do roku 2010 a s výhledem po roce 2010.
Podstatou nebylo průmysl jednoduše odstranit. Některé závody měly být modernizovány, jiné postupně redukovány a jejich území mělo získat nové využití. Významné výrobní podniky na východním okraji měly zůstat zachovány. Vedle průmyslu se však měla výrazně rozšířit nabídka bydlení, obchodů, služeb, administrativy, kultury a rekreace.
Náměstí Lidových milicí jako nové srdce Vysočan
Nejvýraznější změna se měla odehrát v prostoru dnešního náměstí OSN, tehdy náměstí Lidových milicí. Právě zde plánovali urbanisté vytvořit nové centrum Vysočan.
V dobových návrzích se objevují například objekty ONV Praha 9, administrativní budovy Pragoinvestu, technické a výpočetní centrum ČKD, společenské zařízení, nákupní středisko Rokytka, škola, garáže a obytné bloky. Výraznou součástí kompozice měly být také výškové budovy. Jedna z dominant měla vzniknout přímo u nového centra.
Velkou roli v plánované proměně měla sehrát také doprava. Studie vznikala v době, kdy se připravovala další etapa pražského metra, a počítala s významným dopravním uzlem ve Vysočanech.
Prostor před nádražím Vysočany se měl stát místem, kde se propojí železnice, metro, tramvaje a autobusy. Nový systém měl zároveň změnit význam okolních ulic.
Město, které se nikdy nepostavilo a jak by dnes vypadalo?
Některé představy této studie se skutečně realizovaly, jiné byly později přepracovány a řada dalších zůstala pouze v projektové dokumentaci. Vysočany se tedy podle této koncepce neměly stát především rezidenční čtvrtí. Měly zůstat významným pracovním, administrativním a průmyslovým centrem Prahy. Studie ve výhledu počítala dokonce s téměř 42 tisíci pracovními místy. Politické, ekonomické a společenské změny znamenaly zásadní přerušení kontinuity původního plánování, ačkoliv první etapa byla téměř dokončena.
Dochované plány a studie umožňují položit otázku, která se v případě urbanismu objevuje jen zřídka: Co kdyby?
Co kdyby byly realizovány všechny hlavní etapy plánované přestavby? Co kdyby na dnešním náměstí OSN vzniklo nové administrativní a společenské centrum? Co kdyby se skutečně postavily plánované výškové dominanty?
„Praha 9, která mohla vzniknout“ se pokouší na tyto otázky odpovědět pomocí současných vizualizací. Ty zasazují dochované návrhy do dnešní podoby Vysočan a ukazují, jak by jednotlivá místa mohla vypadat, kdyby se tehdejší plán podařilo uskutečnit v plném rozsahu. Výstava tak umožňuje na chvíli se podívat na Vysočany jinýma očima.
Výstavu můžete dočasně navštívit ve 2. patře bývalého zdravotního střediska ČKD v Kolbenově ulici, vždy od pondělí do pátku, 9–18 hodin.